Krize republiky (pozemkové reformy, Sullova diktatura, první a druhý triumvirát, Cesarova samovláda

Krize římské republiky

Důvody krize:

dovoz levného obilí a levná práce otroků jsou příčinou likvidace malých rolníků, kteří nemají obživu a vzniku velkostatků
zároveň ubývá vojáků – chudí svobodní občané (bezzemci) si nemohou zaplati zbroj a nemají povinnost vojenské služby

Řešení:

pozemkový zákon, bratří Gracchů - stanovení maximální výměr\ půdy pro jednotlivce a zbytek rozdělen mezi bezzemky

dvě strany – boj o moc v Senátu
- populáři - podpora reforem a lidového shromáždění Gaius Marius
- optimáti - odmítání reforem, podpora senátu Lucius Cornelius Sulla
V roce 83. př. n. l. se Sulla stává diktátorem situaci řeší vládou pevné ruky
nechává napsat seznam nežádoucích osob (proskripce)- těm byl konfiskován (zabaven) majetek a byli postaveni mimo zákon

Marcus Licinius Crassus a
Gnaeus Pompeius
Gaius Iulius Caesar
všichni tři spolu pak tvořili triumvirát
Caeser se stal konzulem a správcem Galie (dnešní Francie)
Pompeuis vládl v Hispánii (dnešní Španělsko)
Crassus ve východních provinciích, kde byl sousedními kmeny zabit
Pompeius ( zůstal v Římě) se po Crassově smrti se snaží získat samovládu -nechává zvolit konzulem bez kolegy a začal pronásledovat Caesarovi přívržence
Caesar se vrací se svou armádou do Říma
roku 49. př n. l. překračuje řeku Rubikon (hranice římské říše) a začala občanská válka
Pompeius a většina senátorům ve strachu před Caesarem utíká do Řecka a do Egypta
45 př.n.l. - Caesar byl zvolen diktátorem a následně se stává konzulem

jeho vláda je označována za konec republiky
Caesar ovládal několik úřadů najednou (diktátor, konzul, tribun lidu) a to mu zajišťovalo neomezenou moc
reformoval kalendář
potlačil galské povstání vedené Vercingetorixem (píše v něm v knize Zápisky o válce galské)
byl zavražděn v senátě 15. 3. 44 př.n.l.
po jeho smrti se Řím rozděluje na zastánce vlády jednoho muže a na zastánce republiky