Mezopotámie

Mezopotámie

 

oblast mezi řekami Eufrat a Tigris (meziříčí) vznikla kolem sumerských měst

na severu Mezopotámie mírné podnebí s dostatkem srážek, na jihu sucho (na jaře záplavy)

vesnice se postupně měnily v města, která podnikala výboje do okolí -  zakládání prvních městských států

vojenský velitel se stal postupem času králem

významná města - Ur, Uruk, , Lagaš, Babylon

hlavním zdrojem obživy zemědělství: obilí, zelenina, ovoce, datle , sezam

stavba nádrží, budování soustavy zavlažovacích kanálů, odvodňování bažin

nedostatek dřeva a kovů => dovoz karavanami z ciziny; k placení používány kousky stříbra

řemeslná výroba - zemědělských nástroje hrnčířství, tkaní a barvení látek, výroba šperků a zbraní

původní hospodářství bylo chrámové (zásoby šly do chrámu, kde je kněží rozdávali dál), postupně bylo   nahrazeno hospodářstvím palácovým (rozdávají panovníci)

 

vynález kola, hrnčířského kruhu, vozu taženého zvířaty

rozsáhlé astronomické a matematické znalosti (znalost desítkové a šedesátkové soustavy)

ve školách se žáci ( chlapci) učili psát, počítat, zeměpis, přírodopis a cizím jazykům

 

víra v mnoho bohů, kteří stvořili svět a z jejichž vůle vládnou společnosti králové, vyhlašující zákony

jeden z nejstarších zákoníků nechal sepsat král Chammurapi (1792 – 1750 př. n. l.): „Oko za oko, zub za     zub…“

společnost rozdělena na plnoprávné občany, svobodné a otroky (nové společenské vrstvy: písaři, úředníci, bojovníci, vojáci a kněží)

budovy stavěny z nepálených cihel sušených na slunci, pro významnější stavby vypalovány a glazovány

nejvýznamnějšími stavbami ve městech byly chrámy – zikkuraty a paláce vládců, zdobené pestrými mozaikami a reliéfy

informace zaznamenávány klínovým písmem na hliněné tabulky: platba daní, dohody mezi lidmi, nové poznatky, literární příběhy (např. Epos o Gilgamešovi)

 

Mezopotámské říše:

 

Sumer (3000 – 2000 př. n. l.)

nejprve městské státy spravovalo shromáždění svobodných mužů, ktreří volili uředníky -  primitivní demokracie

později neomezená moc přechází na vojevůdce – krále – despocie

 

Akkad (2334 – 2154 př. n. l.)

 

Asýrie (2000 – 609 př. n. l.)

panovníci vládli z města Aššur

bohatli z obchodu (látky, vlna, olovo, cín)

král Aššurbanipal- žil v 7. století př. n. l.; ovládl Babylonii, Egypt, Sýrii; založil rozsáhlou knihovnu ve městě Ninive (23 000 hliněných destiček dodnes)

612 př. n. l. po smrti Aššurbanipala ničí asyrskou říší Babyloňané a Médové

 

Babylónie (19. století – 539 př. n. l.) – rozvrácena Peršany

 

sídlo králů bylo město Babylon

Chammurapi - nejvýznamnější panovník, vládl v 18. stol. př. n. l., vydává zákoník (oko za oko, zub za zub)

později se dostala pod vládu Asýrie

Nabukadnezar II.- rozšířil říši a dobývá město Jeruzalém (jeho obyvatele- Židé odvlékl do Babylonu)

roku 539. př. n. l. se po smrti Nabudkadnezara říše rozpadá a vzdává se perskému králi Kyriovi