Císařský Řím (31 př.n.l. - 476 n.l.)

Římské císařství

Octavianus Augustus (27 př. n. l.-14 n. l.)

  • Caesarův adoptivní syn
  • vyšel vítězně z dlouhého období občanských válek, na celém území říše vyhlášen mír (pax Romana)
  • užíval titul princeps (první senátor, první mezi rovnými), ve skutečnosti neomezený vládce – imperátor (Imperator Caesar divi filius Augustus – Caesarův božský syn Augustus),
  • končí období republiky - Řím s stává císařstvím
  • omezení moci senátu a úřadů, postupný zánik lidových shromáždění
  • senát se scházel i nadále, jeho pravomoci ovšem závislé na vůli císařů
  • zákon o urážce majestátu - stíhání politických odpůrců
  •  
  • rozkvět zemědělství, řemesel a obchodu a umění v Římě i v provinciích
  •  výstavba Říma
  •  vydává zákony které řeší krizi rodiny a morálku společnosti
  • hranice říše zajištěny dobře vycvičenou armádou placených vojáků (20 let služba, poté veteránovi přidělen pozemek nebo peníze na zajištění stáří)

 

Tiberius – zákon o urážce majestátu

Caligua – zrušil zákon o urážce majestátu, vrátil práva senátu, kruté jednání, zavražděn

Claudius – dobré hospodaření a budování říše, připojení jižní Británie

Nero  –jeden z nejkrutějších vládců

  • začátek pronásledování křesťanů, císařem neprávem obviněni ze založení velkého požáru v Římě → mnoho z nich odsouzeno k smrti
  • vzbouření legií i jeho osobní stráže → císař uprchl a spáchal sebevraždu
  • po jeho smrti zmatky, legie prohlašovaly za císaře svoje velitele

Výbuch Vesuvu

  • došlo k němu roku 79 za vlády císaře Tita
  • vrstva lávy a popela zasypala některá římská města (nejznámější Pompeje a Herculaneum)
  • většina obyvatel se naštěstí zachránila

Traianus 

  • první císař neitalského původu (z Hispánie)
  • největší územní rozloha říše: připojena Dácie (zhruba dnešní Rumunsko), Mezopotámie, Arménie a Arábie
  • výstavba silnic, vodovodů a mostů
  • v Římě vybudováno mnoho významných staveb
  • na severní a východní hranici říše budováno proti barbarům vojáky střežené opevnění (limes Romanus)

 

Hadrianus 

  • dále zabezpečována hranice římské říše → Hadriánův val v Británii
  • do armády přijímáni i obyvatelé provincií
  •  

Marcus Aurelius

  • země postižena různými katastrofami – záplavy, zemětřesení, mor, neúroda
  • útoky germánských Markomanů a Kvádů usídlených na našem území – Římany označováni za barbary (všichni lidé žijící mimo říši a nemluvící latinsky či řecky)
  • průlom opevnění (limes Romanus) Germány
  • jeden z nejlepších panovníků, vzdělaný a spravedlivý („filosof na trůně“)
  • křesťanství nadále pronásledováno, nicméně vzrůstá počet jeho vyznavačů, dokonce i v nejvyšších společenských vrstvách

 

Zánik římské říše

  • příčiny úpadku: útoky Barbarů (Germánů, Hunů), boje o trůn, problémy v zemědělství, válka a epidemie, úpadek měst, křesťanství
  • Diokletianus (284-305) - reformoval říši: o moc rozdělena nejprve mezi císaře a spolucísaře  a později k vládě přibráni ještě další dva „pomocní“ vládci o hranice
  • Constantinus (307-337)- povolil křesťanství (313) a podporoval křesťanské církve, zakázal opustit pronajatou půdu a řemesla se musela dědit z otce na syna, přenesl sídlo do východní části říše (Konstantinopolis – dnešní Istanbul)
  • 395: rozdělení státu na říši západořímskou a východořímskou
  • západořímská říše zanikla v dalším století mj. v důsledku velkého pohybu barbarských kmenů po Evropě (roku 476 svržen poslední římský císař Romulus Augustulus)
  • východořímská říše se postupně přetvořila v tisíciletou říši byzantskou

Přidáno 27. 5. 2019, autor: Jana Domkářová

Poslat známému Poslat na e-mail   tisk Tisknout   ↑ Nahoru