Chemie - vlastnosti a příprava oxidů

 

Laboratorní příprava oxidů

Doplň vlastnosti oxidů podle pozorování

Oxid uhličitý

Ca CO3 + HCl   = CO2 + Ca Cl2

reakce uhličitanu vápenatého s kyselinou chlorovodíkovou

Důkaz:

hořící špejle zhasne, vápená voda se zakalí při vdechování CO2

 

 

Oxid siřičitý

S + O2         = SO2

spalování síry

vlastnosti:

 

Oxid hořečnatý

Mg + O2    = MgO

hoření hořčíkové pásky

vlastnosti:

 

Oxid hlinitý

Al + O2      = Al 2O 3

hoření hliníkového prášku v plameni kahanu

vlastnosti:

 

Významné oxidy

Oxid uhličitý CO(E 290 v potravinách)

·        je bezbarvý, nedýchatelný plyn, těžší než vzduch

·        vzniká při dokonalém spalování paliv, dýchání, kvašení apod.

větší množství CO2 má v atmosféře podobnou funkci jako sklo ve skleníku = skleníkový efekt

·        používá se do chladících zařízení, k výrobě sodovky,k výrobě perlivých nápojů, sody, náplň hasících přístrojů

·        plní se do ocelových lahví označených černým pruhem

·        do bombiček

·        pevný se nazývá "suchý led" 


Oxid uhelnatý CO

·        je bezbarvý, bez zápachu, velice jedovatý plyn

·        je obsažen ve výfukových plynech, vzniká při nedokonalém spalování paliva v kamnech

·        je součástí svítiplynu

·        při otravě CO je nutné postiženého vynést na čerstvý vzduch, přivolat lékaře, dávat kyslík

        

Oxid siřičitý SO2

·        je jedovatý, bezbarvý plyn, ostře zapáchající, dráždí ke kašli

vzniká při hoření síry ve vzduchu a je příčinou kyselých dešťů (spolu s oxidy dusíku)
 

·        používá se: při výrobě celulózy, papíru, k bělení (vlny, bavlny, slámy), k dezinfekci (síření) sudů, sklepů, včelích úlů

 

Oxid dusnatý NO a oxid dusičitý NO2

·        NO je bezbarvý plyn

·        NO2 je hnědočervený jedovatý plyn

·        oba jsou příčinou kyselých dešťů

·        jsou ve výfukových plynech

Oxid dusný N2O

·        "rajský plyn"

·        používá se ke krátkodobým narkózám


Oxid vápenatý CaO -( E 529)

·        je bílá pevná látka = pálené vápno

·        používá se k výrobě hašeného vápna, ve stavebnictví

·        vyrábí se tepelným rozkladem vápence


Oxid hlinitý Al2O3

·        se vyskytuje v přírodě jako nerost korund - jeho odrůdy jsou hnědošedý smirek, modrý safír, červený rubín (drahokamy do šperků)

·        je surovinou pro výrobu hliníku, uplatnění pro svou tvrdost jako brusivo.


Oxid křemičitý SiO2

·        jako křemen - nejrozšířenější nerost v přírodě

·        surovina pro výrobu skla, obecný křemen je složkou štěrků

·        odrůdy: ametyst, křišťál, achát, opál a jiné

·        silikagel - uměle vyrobený, gelovitý, používá se jako vysušovadlo


Oxidy železa

·        jsou nerosty magnetovec a krevel ( železné rudy )

·        zpracovávají se ve vysoké peci , účinkem koksu a oxidu uhelnatého vzniká surové železo.

Oxid titaničitý - ( E 171)

  • titanová běloba, pigment v nátěrových hmotách, barvivo v potravinách a součást opalovacích krémů

 

Oxidy mají značný význam v průmyslové výrobě.

  • konečnými produkty výroby jsou:
    CaO (pálené vápno)
    CO2 ( suchý led)
    ZnO (složka léků a bílých barev)
    Cr2O3 (složka zelených barviv)
    N2O (náplň bombiček na výrobu šlehačky)
    SiO2 (k výrobě skla)

     
  • výchozími látkami (surovinami) jsou:
    Al2O3 ( k výrobě hliníku)
    Fe2O3 ( k výrobě železa)
    CuO ( k výrobě mědi)
    SO2 a SO3 ( k výrobě kyseliny sírové)

     
  • Napiš názvy uvedených oxidů.

 

 

Přidáno 28. 4. 2019, autor: Jana Domkářová

Poslat známému Poslat na e-mail   tisk Tisknout   ↑ Nahoru