1) Osvícenství, typy monarcií, Anglie

OSVÍCENSTVÍ

= nový myšlenkový směr v Evropě ke konci 17. st., hlavně v 18. st.

Znaky: - víra v lidský rozum (racionalismus), racionální (rozumový) náhled na svět

            -úcta k člověku (humanismus)

            -svobodné myšlení

            -představa o rovnosti všech lidí

            - založeno na smyslovém poznání

- souvisí s rozvojem přírodních věd

- teorie společenské smlouvy = nepsané, ale přirozené dohody mezi autoritou a podřízenými

Osvícenci o společnosti

  • myšlenky nad novými pravidly o uspořádání společnosti
  • Angličan John Locke  - viz starý zápis
  • Francouz Charles Montesquieu – viz starý zápis

 

NOVÉ  TYPY MONARCHIÍ

-v 17. – 18. st. –proměna vztahů mezi panovníkem a ostatními společen. vrstvami

Absolutistická monarchie

  • Neomezená moc panovníka
  • Přelom 17. – 18. st. Rusko, Francie, habsburská monarchie
  • V průběhu 18. st. absolut. monarchie nevyhovující

Osvícenský absolutismus

  • vlivem osvícenství přistupovali panovníci (s neomezenou mocí) k reformám – v hospodářství, školství, správě státu, soudnictví, vojenství - snaha zlepšit společnost
  • Fridrich II. Veliký (Prusko), Marie Terezie, Josef II. (habsbur. monarchie), Kateřina II. Veliká (Rusko)

Stavovská monarchie

= moc rozdělena mezi panovníka a sněm (zástupci jednotl. společ. vrstev = stavů; 3 stavy: šlechta, měšťanstvo, duchovní), stavy se podílely na řízení státní správy

  • Polsko, České království

č. 2

Konstituční monarchie

-moc panovníka omezovala ústava (upravuje rozdělení pravomocí ve státě)

-významnou roli měl parlament (rozhodoval o výši daní, nových zákonech)

-panovník jmenoval předsedu vlády, rozpouštěl parlament, reprezentoval monarchii

- Anglie – 1. konstit. monarchií

ANGLIE  a  VELKÁ  BRITÁNIE

-v r. 1603 zemřela angl. královna Alžběta I. (bezdětná)

-po dynastii Tudorovců nastoupila dynastie Stuartovců, nástup Jakuba I. (synovec Alžběty I.)

-uspořádání personální unie – Anglie a Skotsko nebylo jedním královstvím, dva samostatné státy, měly společného panovníka

- Jakub I. – přestup k anglikánské církvi

Vláda Karla I.

- po smrti Jakuba I. nástup Karla I. (jediný syn Jakuba I.), snažil se o absolutismus

-přestal svolávat parlament, bez parlamentu měl problémy s vybíráním daní, rostla nespokojenost, posiloval autoritu anglikánské církve, vzpoury ve Skotsku a Irsku

-v r. 1639 – napětí mezi Karlem I. a skotskými poddanými, skotská vojska vtrhla do Anglie,                                                                          

- potřeba financí na armádu, proto v r. 1640 svolán parlament (tzv. krátký parlament), odmítnutí

povolení daní, parlament králem znovu rozpuštěn

-tzv. dlouhý parlament v letech 1640 – 1653 – parlament Karlem I. znovu svolán (potřeba financí na armádu)

OBČANSKÁ  VÁLKA

-v r. 1642 občanská válka mezi králem a parlamentem

-v čele parlamentní armády velitel Oliver Cromwell – král Karel I. poražen a v r. 1649 popraven, obviněn z velezrady

-Anglie republikou- do čela republiky dosazen Oliver Cromwell – rozehnal parlament (rozpuštěna Sněmovna lordů), získal titul lorda protektora, vojenská Cromwellova diktatura

- anglický parlament od středověku dvě sněmovny:

1) Sněmovna lordů (vysoká šlechta a duchovenstvo, členství dědičné)

2) Dolní sněmovna (drobná šlechta a měšťanstvo, poslanci voleni)

Přidáno 11. 10. 2018, autor: Martina Truksová

Poslat známému Poslat na e-mail   tisk Tisknout   ↑ Nahoru